Orientační nabídka


International


Vyhledávání


Cesta: Titulní stránka

 

Informace provozovatele dle zákona o vodovodech a kanalizacích

 

 
 

Informace provozovatele ve smyslu § 36 odst. 3 zákona č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích, v platném znění

 

Informace o rozsahu zmocnění předaných vlastníkem vodovodu nebo kanalizace provozovateli

Uzavřením smlouvy o provozování vodovodu nebo kanalizace pro veřejnou potřebu převedla obec na provozovatele -  1. JVS a.s., se sídlem Severní 8/2264, 370 10 České Budějovice, IČ: 608 49 657, která je zapsaná pod  spisovou značkou B.657 v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Českých Budějovicích v oddílu B., vložce 657 - veškerá práva a povinnosti vyplývající při provozování vodovodu nebo kanalizace pro veřejnou potřebu ve vlastnictví obce pro obec jako vlastníka vodovodu nebo kanalizace pro veřejnou potřebu ze zákona o vodovodech a kanalizacích.

 

Jakost dodávané pitné vody a maximální míra znečištění odváděných odpadních vod

Jakost dodávané pitné vody je definována § 3 zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví v platném znění. Konkrétní limity a rozsah a četnost sledování jednotlivých ukazatelů jakosti pitné vody stanovuje prováděcí vyhláška č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody v platném znění.

Pro každou samostatnou vodovodní síť má společnost 1. JVS a.s. zpracovaný  „Plán kontroly kvality vody“, schválený příslušnou hygienickou stanicí – aktuální informace o výsledku rozborů akreditované laboratoře v plném rozsahu dle tohoto plánu předává provozní společnost 1. JVS a.s. do 1 měsíce po obdržení odpovědnému zástupci obce či města s komentářem případných vybočení a přijatých opatření, odpovědná osoba obce dle místních podmínek zvolí vhodný způsob zveřejnění nebo zpřístupnění veřejnosti. Kopie těchto rozborů dále provozní společnost  1. JVS a.s. zpřístupňuje veřejnosti na firemních vývěskách, umístěných  u příslušného provozního střediska 1. JVS a.s.

Průměrné roční hodnoty vybraných 7 nejčastěji dotazovaných ukazatelů jakosti pitné vody (pH, zákal, tvrdost, CHSK-Mn, železo, dusičnany a volný chlor) za jednotlivé vodovodní sítě jsou dále zpřístupněny veřejnosti na internetových stránkách společnosti www.1jvs.cz  (stránka „kvalita vody“ - rubrika „kvalita vody“).

Průměrné roční hodnoty těchto i dalších ukazatelů jakosti pitné vody v grafické podobě jsou u větších obcí a měst také součástí ročního podkladového informačního materiálu, předávaného obci k návrhu projednání ceny vodného a stočného na další hospodářský rok.

 

Maximální míru znečištění odváděných odpadních vod kanalizací pro veřejnou potřebu stanovuje vodoprávním úřadem schválený Kanalizační řád, zpracovaný podle požadavku § 14 odst. (3) zákona             č. 274/2001Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a náležitostech dle § 24 prováděcí vyhlášky č. 428/2001 Sb. v platném znění. Kanalizační řád vždy obsahuje základní podmínky pro napojování na kanalizaci, výčet typů odpadních vod vyžadujících předčištění, výčet závadných látek (které nejsou odpadními vodami) jejichž vniknutí do kanalizace musí být zabráněno, limity znečištění odpadních vod vypouštěných do kanalizace a způsob kontroly množství a kvality odváděných odpadních vod.

Schválené paré Kanalizačního řádu je uloženo a přístupné veřejnosti u odpovědného zástupce obce či města, dále na příslušném provozním středisku provozní společnosti  1. JVS a.s. a rovněž u příslušného vodoprávního úřadu.

Obecná část Kanalizačního řádu společná a jednotná pro všechny kanalizace provozované společností  1. JVS a.s. obsahující i limity maximální míry znečištění odváděných odpadních vod je dále zpřístupněna veřejnosti na internetových stránkách společnosti www.1jvs.cz  (stránka zákazníci – rubrika Kanalizační řád).


Způsob zjišťování množství odebírané vody včetně stanovení způsobů umístění vodoměrů, způsob zjišťování množství odpadních vod a možné výjimky

Způsoby zjišťování množství odebírané vody jsou v souladu s § 16 zákona 274/2001 Sb., a to:

-    odečtem vodoměru (dle velikosti odběru 1x ročně nebo 4 x ročně nebo 12 x ročně)

-    s použitím směrných čísel dle vyhlášky 428 /2001 Sb.

 

Způsoby umísťování vodoměrů jsou stanovovány v souladu s ČSN 75 5411.

 

Způsoby zjišťování množství odpadních vod jsou v souladu s § 16 zákona 274/2001 Sb., a to:

-    ve stejné výši jako vodné tedy odečtem vodoměru (dle velikosti odběru 1x ročně nebo 4x ročně nebo 12x ročně)

-    použitím směrných čísel dle vyhlášky 428 /2001 Sb.

-    samostatným měřením zdroje

-    přímým měřením odpadních vod

 

Technické požadavky na vnitřní vodovod a na vodovodní přípojky

Vodovodní přípojka je samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí od odbočení z vodovodního řadu k vodoměru. Vodovodní přípojku pořizuje na své náklady odběratel (majitel nemovitosti), není-li dohodnuto jinak, a stává se tak jejím vlastníkem.

 

Vnitřní vodovod je potrubí určené pro rozvod vody po pozemku nebo stavbě a navazuje na konec vodovodní přípojky. Vnitřní vodovod je součástí budovy.

 

Technické požadavky:

 

1.       Vlastník nemovitosti, který se rozhodne napojit tuto nemovitost na vodovod nebo realizovat úpravy na stávající vodovodní přípojce či na stávajícím vnitřním vodovodu, musí předložit společnosti 1. JVS a.s. projektovou dokumentaci stavby nebo stavebních úprav k vyjádření. Bez kladného vyjádření společnosti 1. JVS a.s. nelze novou vodovodní přípojku nebo úpravy na stávající vodovodní přípojce či na vnitřním vodovodu realizovat.

 

2.       Projektová dokumentace na vodovodní přípojku nebo její úpravy a na vnitřní vodovod nebo jeho úpravy musí obsahovat tyto náležitosti:

-    technickou zprávu

-    výpočet potřeby vody dle ČSN 73 6655 a výpočet potřeby požární vody dle ČSN 73 0873

-    popis případných jiných zdrojů vody (např. domovní studna)

-    přehlednou situaci v měřítku 1:500 (případně 1:1000) včetně zákresu přilehlých objektů a inženýrských sítí v místě křížení, či v souběhu

-    půdorys v měřítku 1:50 (případně 1:100) včetně uvedení světlosti a materiálu přípojky

-    podélný profil vodovodní přípojky

-    kladečské schéma vodovodní přípojky a vnitřního vodovodu

-    výkres umístění vodoměrné sestavy

-    stavební výkres vodoměrné šachty (v případě, že vodoměrná sestava není umístěna do nemovitosti)

 

3.       Projekční řešení vodovodní přípojky a vnitřního vodovodu musí respektovat tyto požadavky:

a)       Pro jednu nemovitost se zřizuje zpravidla pouze jedna vodovodní přípojka.

b)       Ochranné pásmo vodovodní přípojky je 1,5 m od vnějšího líce stěny potrubí na obě strany. V tomto prostoru je možné provádět stavební práce jen se souhlasem provozovatele vodovodu.

c)       Minimální odstupové vzdálenosti od ostatních sítí musí splňovat ČSN 73 6005.

d)       Vodovodní přípojka nesmí být propojena s potrubím jiného vodovodu (s jiným zdrojem vody). V případě, že vodovod pro veřejnou potřebu není jediným zdrojem vnitřního vodovodu, musí být přívod vody z vodovodní přípojky ukončen volným výtokem dle ČSN EN 1717.

e)       Potrubí musí být uloženo do nezámrzné hloubky, dle určení projektanta přípojky.

f)         Vodovodní přípojka musí být přímá bez ohybů a lomů.

g)       Materiál použitý na výstavbu vodovodní přípojky musí být zdravotně nezávadný dle vyhlášky č. 409/2005 Sb. o hygienických požadavcích na výrobky přicházející do přímého styku s vodou a na úpravu vody (v platném znění). Použitý materiál musí být doložen atesty v českém jazyce. Pro nově budované vodovodní přípojky je možné použit materiál polyethylen (PE), u přípojek světlosti DN 80 a vyšší lze použít potrubí i z tvárné litiny. Vybrané přípustné materiály pro vnitřní vodovod uvádí Příloha A ČSN EN 806-2.

h)       Potrubí z olova nebo mědi jsou pro vodovodní přípojky a vnitřní vodovod nevhodné, nesplňují výše uvedenou vyhlášku a nesmí být na přípojky používány.

i)         Pro prostup zdí, podlahou, základem, stěnou šachty je nutné potrubí přípojky umístit do chráničky.

j)         Vodoměrná sestava je umísťována do vodoměrné šachty, pokud není líc budovy odběratele shodný s hranicí pozemku odběratele nebo je-li délka přípojky větší než 20 m od napojení na vodovodní řad nebo je-li délka vodovodní přípojky od hranice pozemku větší než 10 m. Do objektů je možné vodoměrnou sestavu umístit za první obvodovou zeď.

k)       Vodoměrnou šachtu je možné umístit těsně za hranicí pozemku (oplocení).

l)         Umístění vodoměrné sestavy musí umožňovat snadný přístup pro čtení, montáž, údržbu a demontáž.

m)     Související zákony, vyhlášky a normy:

-    zákon č. 254/2001 Sb. - vodní zákon (v platném znění)

-    vyhláška č. 409/2005 Sb. o hygienických požadavcích na výrobky přicházející do přímého styku s vodou a na úpravu vody

-    prováděcí vyhláška č. 428/2001 Sb. k zákonu č. 274/2001 Sb. - zákon o vodovodech a kanalizacích (v platném znění)

-    ČSN 75 5411 Vodovodní přípojky

-    ČSN 73 6660 Vnitřní vodovody

-    ČSN EN 806-1 (73 6660) Vnitřní vodovod pro rozvod vody určené k lidské spotřebě – Část 1: Všeobecně

-    ČSN EN 806-2 (75 5410) Vnitřní vodovod pro rozvod vody určené k lidské spotřebě – Část 2: Navrhování

-    ČSN EN 806-3 (75 5410) Vnitřní vodovod pro rozvod vody určené k lidské spotřebě – Část 3: Dimenzování potrubí – Zjednodušená metoda

-    ČSN 75 5401 Navrhování vodovodního potrubí

-    ČSN 75 5402 Výstavba vodovodního potrubí

-    ČSN EN 1717 (75 5462) Ochrana proti znečištění pitné vody ve vnitřních vodovodech a všeobecné požadavky na zařízení na ochranu proti znečištění zpětným průtokem

-    ČSN 73 6005 Prostorové uspořádání sítí technického vybavení

-    ČSN 73 6655 Výpočet vnitřních vodovodů

-    ČSN 73 0873 Požární bezpečnost staveb – zásobování požární vodou

 

4.       Vlastní připojení nově vybudované vodovodní přípojky na vodovodní řad či na předbudovanou část vodovodní přípojky může provést pouze provozovatel vodovodu. Připojení je možné po kolaudaci vodovodního řadu. Podmínkou připojení je uzavření smluvního vztahu s provozovatelem vodovodu, osazení vodoměru a doložení  geodetického zaměření skutečného provedení vodovodní přípojky provozovateli.

 

Technické požadavky na vnitřní kanalizaci a na kanalizační přípojky

Kanalizační přípojka je samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí od vyústění vnitřní kanalizace stavby nebo odvodnění pozemku k zaústění do stokové sítě. Kanalizační přípojku pořizuje na své náklady vlastník připojené nemovitosti, není-li dohodnuto jinak, a stává se tak jejím vlastníkem.

 

Vnitřní kanalizace je potrubí určené k odvádění odpadních vod, popřípadě i srážkových vod, z pozemku nebo stavby až k místu připojení na kanalizační přípojku. Vnitřní kanalizace je součástí budovy.

 

Technické požadavky: 

 

1.       Vlastník nemovitosti, který se rozhodne napojit tuto nemovitost na kanalizaci nebo  realizovat úpravy na stávající kanalizační přípojce či na stávající vnitřním kanalizaci, musí předložit společnosti 1. JVS a.s. projektovou dokumentaci stavby nebo stavebních úprav k vyjádření. Bez kladného vyjádření společnosti 1. JVS a.s. nelze dotčenou kanalizační přípojku realizovat.

 

2.       Projektová dokumentace na kanalizační přípojku nebo její úpravy a na vnitřní kanalizaci nebo její úpravy musí obsahovat tyto náležitosti:

-    technickou zprávu

-    výpočet produkce splaškových odpadních vod a vod dešťových

-    přehlednou situaci v měřítku 1:500 (případně 1:1000) včetně zákresu přilehlých objektů a inženýrských sítí v místě křížení, či v souběhu

-    půdorys v měřítku 1:50 (případně 1:100) včetně uvedení světlosti a materiálu přípojky a zakreslení revizních kanalizačních šachet, čistících kusů a případných ostatních objektů (zpětné klapky, odlučovače, lapače apod.)

-    podélný profil kanalizační přípojky s kótováním a s vyznačením úrovně podzemních podlaží a úrovně přilehlého odvodňovaného terénu

-    stavební výkres revizní kanalizační šachty

 

3.       Projekční řešení kanalizační přípojky a vnitřní kanalizace musí respektovat tyto požadavky:

a)       Při návrhu a realizaci kanalizační přípojky jsou vlastníci připojených pozemků povinni, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, zajistit péči o tyto pozemky tak, aby nedocházelo ke zhoršování vodních poměrů. Zejména jsou povinni zajistit, aby nedocházelo ke zhoršování odtokových poměrů, odnosu půdy erozní činností vody a dbát o zlepšování retenční schopnosti krajiny (zákon č. 254/2001 Sb. – zákon o vodách v platném znění).

b)       Je-li v lokalitě vybudován systém oddílné kanalizace (splašková a dešťová kanalizace), musí napojované přípojky toto rozdělení respektovat. Kanalizační přípojkou do veřejné kanalizace není dovoleno odvádět povrchové nebo podzemní vody (balastní vody).

c)       Odpadní vody vypouštěné do veřejné kanalizace musí splňovat limity určené kanalizačním řádem platným v příslušné lokalitě.

d)       V případě, že je kanalizace ukončena čistírnou odpadních vod, není dovoleno vypouštět do kanalizace odpadní vody přes septiky ani přes žumpy.

e)       Území nad kanalizační přípojkou v šířce 0,75 m od osy potrubí na obě strany nesmí být zastavěné, ani osázené stromy. V tomto prostoru je možné provádět stavební práce jen se souhlasem provozovatele kanalizace.

f)         Minimální odstupové vzdálenosti od ostatních sítí musí splňovat ČSN 73 6005.

g)       Kanalizační přípojka má být co nejkratší, v jednotném sklonu (minimální sklon pro přípojky DN 150 je 2% a pro přípojky DN 200 1%), v přímém směru a kolmá na stoku.

h)       Minimální vnitřní profil kanalizační přípojky je DN 150.

i)         Potrubí musí být uloženo do nezámrzné hloubky, dle určení projektanta přípojky.

j)         Zařízení, která se nacházejí pod hladinou zpětného vzdutí ve stoce, na kterou je nemovitost připojena, nesmí umožňovat zaplavení budovy zpětnou vodou. Ohrožené prostory a zařízení se musí chránit technickým opatřením.

k)       Materiál použitý na výstavbu kanalizační přípojky musí být vodotěsný a odolný proti mechanickým, chemickým, biologickým a jiným vlivům protékajících odpadních vod a proti agresivním účinkům okolního prostředí. Použitý materiál musí být doložen atesty v českém jazyce. Pro nově budované kanalizační přípojky bude použit vhodný materiál např. kamenina, různé druhy plastu (PVC, PP, PE), sklolaminát, kanalizační tvárná litina. Nevhodný materiál je beton a ocel.

l)         Přístupnost kanalizačních přípojek je nutné zajistit vstupními šachtami nebo čistícími kusy umístěnými obvykle na hranici pozemku napojované nemovitosti.

m)     Související zákony, vyhlášky a normy:

-    zákon č. 254/2001 Sb. - vodní zákon (v platném znění)

-    prováděcí vyhláška č. 428/2001 Sb. k zákonu č. 274/2001 Sb. - zákon o vodovodech a kanalizacích (v platném znění)

-    ČSN 73 6005 Prostorové uspořádání sítí technického vybavení

-    ČSN 75 6101 Stokové sítě a kanalizační přípojky

-    ČSN EN 1610 Provádění stok a kanalizačních šachet

-    ČSN 75 6760 Vnitřní kanalizace

-    ČSN 73 6005 Prostorové uspořádání sítí technického vybavení

 

4.       Vlastní připojení nově vybudované kanalizační přípojky na kanalizační stoku či předbudovanou část kanalizační přípojky je možné teprve po kolaudaci kanalizační stoky a na základě uzavření smluvního vztahu s provozovatelem kanalizace a po doložení geodetického zaměření skutečného provedení přípojky provozovateli. Vlastní napojení musí být písemně odsouhlaseno provozovatelem kanalizace.

 

Pravidla pro členění položek při výpočtu ceny pro vodné a stočné, struktura nákladových položek pro účely porovnání cen pro vodné a stočné

Pravidla pro členění položek - tabulky:

Dílčí část se samostatnou cenou pro místo:                                                                                    Tabulka č. 1                                                                                                                                                                                                                                                                                                                      

Řádek

Náklady pro výpočet ceny pro vodné a stočné

Nákladové položky

Voda pitná

Voda odpadní

xxxx

 

xxxx

 

 

 

Skuteč.

Kalkul.

Rozdíl

Skuteč.

Kalkul.

Rozdíl

1

2

3

4

5

6

7

8

1.

Materiál

 

 

 

 

 

 

1.1

- surová voda podzemní + povrchová

 

 

 

 

 

 

1.2

- pitná voda převzatá + odpadní voda předaná k čištění

 

 

 

 

 

 

1.3

- chemikálie

 

 

 

 

 

 

1.4

- ostatní materiál

 

 

 

 

 

 

2.

Energie

 

 

 

 

 

 

2.1

- elektrická energie

 

 

 

 

 

 

2.2

- ostatní energie (plyn, pevná a kapalná energie)

 

 

 

 

 

 

3.

Mzdy

 

 

 

 

 

 

3.1

- přímé mzdy

 

 

 

 

 

 

3.2

- ostatní osobní náklady

 

 

 

 

 

 

4.

Ostatní přímé náklady

 

 

 

 

 

 

4.1

- odpisy a prostředky obnovy infrastrukturního majetku  

 

 

 

 

 

 

4.2

- opravy infrastrukturního majetku

 

 

 

 

 

 

4.3

- nájem infrastrukturního majetku

 

 

 

 

 

 

4.4

- poplatky za vypouštění odpadních vod

 

 

 

 

 

 

4.5

- ostatní provozní náklady externí

 

 

 

 

 

 

4.6

- ostatní provozní náklady ve vlastní režii

 

 

 

 

 

 

5.

Finanční náklady

 

 

 

 

 

 

6.

Výrobní režie

 

 

 

 

 

 

7.

Správní režie

 

 

 

 

 

 

8.

Úplné vlastní náklady

 

 

 

 

 

 

A

Hodnota infrastrukturního majetku podle VÚME

 

 

 

 

 

 

B

Pořizovací cena provozního hmotného majetku

 

 

 

 

 

 

C

Počet pracovníků

 

 

 

 

 

 

D

Voda pitná fakturovaná v mil. m3

 

 

 

 

 

 

E

- z toho domácnosti v mil. m3

 

 

 

 

 

 

F

Voda odpadní odváděná fakturovaná v mil. m3

 

 

 

 

 

 

G

- z toho domácnosti

 

 

 

 

 

 

H

Voda srážková fakturovaná v mil. m3

 

 

 

 

 

 

 I

Voda odpadní čištěná v mil. m3

 

 

 

 

 

 

 J

Pitná nebo odpadní voda převzatá v mil. m3

 

 

 

 

 

 

K

Pitná nebo odpadní voda předaná v mil. m3

 

 

 

 

 

 

9.

JEDNOTKOVÉ NÁKLADY v Kč.m-3

 

 

 

 

 

 

Vypracoval: Kontroloval:

Telefon:

 

Datum:

Schválil:

(ředitel, statutární zástupce)

 

 

Poznámka: Náklady se uvádějí v mil. Kč na 3 desetinná místa. 
 Řádky A a B se uvádějí v mil. Kč na 2 desetinná místa.


 

Vyúčtování všech položek výpočtu cen pro vodné a stočné pro kalendářní rok…..

  

Dílčí část se samostatnou cenou pro místo :                                                                    Tabulka č. 2a                                                                                                         

Řádek

Kalkulovaná cena pro vodné a pro stočné

 

Text

Měrná jednotka

Poznámka

Voda pitná

Voda odpadní

Kalkulace

Kalkulace

1

2

2a

2b

5

6

7

8

10.

ÚVN

mil. Kč

ř. 8

 

 

 

 

11.

Kalkulační zisk

mil. Kč

 

 

 

 

 

 11.a

- podíl z ÚVN

%

ř.11/ř.10

 

 

 

 

11.b

- z ř. 12 na rozvoj a obnovu infrastrukturního majetku

mil. Kč

 

 

 

 

 

 12.

Celkem ÚVN + zisk

mil. Kč

ř.10 + ř.11

 

 

 

 

13.

Voda fakturovaná pitná, odpadní + srážková

mil. m3

ř. D, F + H

 

 

 

 

14.

CENA pro vodné, stočné

Kč.m3

ř.12/ř.13

 

 

 

 

15.

CENA pro vodné, stočné + DPH

Kč.m3

 

 

 

 

 

 

Poznámka: ÚVN = úplné vlastní náklady.

 

 

Vyúčtování všech položek výpočtu cen pro vodné a stočné pro kalendářní rok…...                       

při použití dvousložkové formy vodného a stočného

   

Dílčí část se samostatnou cenou pro místo :                                                                    Tabulka č. 2b

Řádek

Kalkulovaná cena pro vodné a pro stočné při dvousložkové formě

Text

Měrná jednotka

Poznámka

Voda pitná

Voda odpadní

Kalkulace

Kalkulace

1

2

3

4

5

6

7

8

16.

Pevná složka – (ÚVN + zisk)

mil. Kč

 z ř. 12

 

 

 

 

16.a

- podíl z celkových ÚVN a zisku

%

ř.16/ř.12

 

 

 

 

17.

Pohyblivá složka – (ÚVN + zisk)

mil. Kč

ř.12-ř.16

 

 

 

 

17.a

- z toho: ÚVN 

mil. Kč

ř 10*(1-ř.16a)

 

 

 

 

17.b

: kalkulační zisk

mil. Kč

ř.17 -ř.17a

 

 

 

 

18.

Cena  pohyblivé složky

Kč.m-3

ř.17/ř.13

 

 

 

 

19.

Cena  pohyblivé složky + DPH

Kč.m-3

 

 

 

 

 

Parametry pevné složky podle § 32 odst. 1 zákona o vodovodech a kanalizacích (a, b, c)

 

 

 

 

Vypracoval:

Kontroloval:

Telefon:

 

Datum:

Schválil:

(ředitel, statutární zástupce)

 

 


Struktura (náplň) jednotlivých položek výpočtu (kalkulace) cen pro vodné a stočné

 

 

 Položka

Struktura

Poznámka

1

2

3

4

1.

Materiál

 

 

1.1

Surová voda podzemní + povrchová

Jednoznačně definováno názvem položky.

Jedná se o poplatky za odběr surové vody.

1.2

Pitná voda převzatá + odpadní voda předaná

Nákup pitné vody od jiných dodavatelů a platba za službu odebrání odpadní vody  zpravidla k čištění.

Netýká se vnitropodnikových  předání nebo převzetí.

1.3

 Chemikálie

Zahrnují se chemikálie spotřebované při výrobě, dodávce pitné vody a čištění odpadních vod.

Chemikálie pro chemické laboratoře se zahrnují do řádky 4.6 Ostatní provozní náklady ve vlastní režii.

1.4

Ostatní materiál

Zahrnuje materiál spotřebovaný při opravách a údržbě na infrastrukturním majetku (vodovodní a kanalizační síť, ÚV-úpravny vody, ČOV-čistírny odpadních vod. Dále se zde zahrnuje spotřeba vodoměrů s pořizovací hodnotou do 40 tis. Kč v závislosti na účetních pravidlech příslušné společnosti (jednorázový nebo postupný odpis).

Nezahrnuje se zde spotřeba ochranných osobních pomůcek. Ty se vykazují buď v rámci řádky 6 výrobní režie nebo v rámci hodinových zúčtovacích sazeb při oceňování oprav infrastrukturního majetku -řádek 4.2.

2.

Energie

 

 

2.1

Elektrická energie

Spotřeba tohoto nákladového druhu na objektech infrastrukturního majetku ponížená o výnosy z prodeje elektrické energie.

Nevykazuje se zde spotřeba na provozních střediscích a administrativních budovách. Tato spotřeba se zahrnuje do správní režie.

2.2

Ostatní energie(plyn, pevná a kapalná energie)

Spotřeba plynu, tepla a pitné vody na objektech infrastrukturního majetku.

Nevykazuje se zde spotřeba těchto druhů energií na objektech provozních středisek a administrativních budov. Tato spotřeba se zahrnuje do správní režie.

3.

Mzdy

 

 

3.1

Přímé mzdy

Zde jsou zahrnuty mzdy pracovníků pracujících přímo na objektech infrastrukturního majetku včetně náhrady mezd, vztahující se k dané kalkulaci -ÚV, ČOV, ČS –

Týká se i mistrů, vedoucích provozů, plánovaček provozních středisek apod.

 

 

stálé obsluhy; mzdy pracovníků na vodovodní a kanalizační síti se zde zahrnují v případě, že se nevyužívá druhotný okruh. V případě využívání druhotného okruhu se mzdy zahrnují přes hodinovou sazbu obvykle v řádku 4.2. nebo v řádku 4.6.

 

3.2

Ostatní osobní náklady

Zde jsou zahrnuty vlastní ostatní osobní náklady, tj. dohody o provedení činnosti, smlouvy o dílo, dále odvody na sociální a zdravotní pojištění, dále ostatní náklady – příspěvky na penzijní připojištění, příspěvky na kapitálové životní pojištění, příspěvky na stravné až do výše jejich daňové uznatelnosti. To vše se váže na řádek 3.1 přímé mzdy, resp. ve vazbě na infrastrukturní majetek, ke kterému se vztahuje předmětná kalkulace.

Týká se i mistrů, vedoucích provozů, plánovaček provozních středisek apod.

4.

Ostatní přímé náklady

 

 

4.1

Odpisy a prostředky obnovy infrastrukturního majetku  

Zde se uvádějí především smíšené společnosti odpisy infrastrukturního majetku; oddělené společnosti zde uvádějí odpisy v případě realizace technického (ekonomického) zhodnocení majetku pronajímatele podle § 28 odst. 3  zákona č. 586/92 Sb. Dále odpisy majetku souvisejícího s infrastrukturním majetkem – odpisy GIS, odpisy dispečinků, jsou-li majetkem vlastníka infrastruktury, odpisy vodoměrů s pořizovací hodnotou nad 40 tis. Kč, uvádí se i odpisy dalšího technického majetku, např. přenosná čerpadla, IT technika, mechanizace atd., pokud je přímo přiřaditelná k dané službě a vlastníkovi a není vykazována v rámci vnitropodnikových převodů. U obcí, které neodepisují infrastrukturní majetek se uvádí prostředky vydané nebo pevně vázané na obnovu infrastrukturního majetku.

Neuvádí se zde odpisy provozního majetku – provozní a administrativní budovy ve vlastnictví provozovatele – ty se zahrnují do správní režie. Nezahrnují se odpisy dopravních a mechanizačních prostředků, pokud nejsou ve vlastnictví vlastníka vodovodu nebo kanalizace vzhledem k účelové vazbě ke konkrétnímu infrastrukturnímu majetku a v rámci tohoto majetku jsou také odepisovány.

4.2

Opravy infrastrukturního majetku

Zde se uvádějí veškeré opravy infrastrukturního majetku realizované ve vlastní režii i dodavatelsky v souladu se zákonem o dani z příjmu č. 586/92 Sb. U oprav ve vlastní režii se jedná nejen o hodnotu vlastních prací, ale i náklady související s náklady na dopravu a stavební mechanizaci. Opravou nedochází k technickému a ekonomickému zhodnocení hmotného majetku.

Zahrnují se sem i opravy dopravních a mechanizačních prostředků, pokud jsou ve vlastnictví vlastníka vodovodu nebo kanalizace vzhledem k jejich účelové vazbě ke konkrétnímu infrastrukturnímu majetku. 

4.3

Nájem infrastrukturního majetku

Jedná se o prostředky hrazené vlastníkovi infrastruktury vodovodu nebo kanalizace nájemcem (provozovatelem).

 

4.4

Poplatky za vypouštění odpadních vod 

V této položce jsou zahrnuty náklady dané poplatky jak za vypouštěné znečištění tak za množství vypouštěných odpadních vod.

 

4.5

Ostatní provozní náklady externí

Zde jsou uvedeny ostatní náklady, neuvedené v předchozích řádcích charakteru externích nákladů. Likvidace kalů externě, pojištění majetku, pojistné odpovědnosti, laboratorní služby externě, odečty a fakturace vodného a stočného externě, monitorování a čištění kanalizací externí, zahrnuje i  nájem provozního majetku, provozní náklady na GIS externě, údržba a opravy přípojek ve veřejném prostranství externě, doprava externě.

 

4.6

Ostatní provozní náklady ve vlastní režii

Zde jsou uvedeny ostatní náklady neuvedené v předchozích řádcích charakteru interních nákladů. Laboratorní služby interně, odečty a fakturace vodného a stočného interně, monitorování a čištění kanalizací interně, zahrnuje provozní náklady na GIS interně, údržba a opravy přípojek ve veřejném prostranství interně, PHM - pohonné hmoty (benzin, nafta). Likvidace kalu, je-li realizována ve vlastní režii.

 

5.

Finanční náklady

Úroky z úvěrů hrazené po uvedení infrastrukturního majetku do užívání, poplatky spojené s účelovými úvěry.

Nezahrnují se bankovní poplatky (poplatky za přijaté a odeslané platby) a úroky z provozních úvěrů ­zahrnují se do správní režie.

6.

Výrobní režie

Definováno názvem nákladové položky. Zahrnují se sem odpisy provozního majetku ve vlastnictví provozovatele, opravy na budovách provozních středisek ve vlastnictví provozovatele.

Zahrnují se sem dopravní náklady a ostatní náklady spojené s provozními středisky, které mají charakter nepřímých nákladů a souvisejí s výrobními aktivitami. Opravy dopravních a stavebních prostředků jsou vykazovány v rámci kilometrových nebo hodinových sazeb při opravách.

7.

Správní režie

Definováno názvem nákladové položky a zahrnuje odpisy a opravy externí i vlastní na administrativních budovách ve vlastnictví provozovatele, spotřebu materiálů pro řízení a administrativní činnost, mzdové a ostatní sociální náklady vedené v režijních činnostech (vedení organizace, ekonomické úseky, hospodářská správa apod.), spotřeba el. energie, plynu a tepla na provozních střediscích a administrativních budovách,

Podílová režie se použije v případech, pokud organizace uplatňuje více kalkulací  a pokud provádí činnosti nesouvisející s cenou pro vodné a cenou pro stočné (např. projekční a poradenská činnost včetně inženýrské činnosti při výstavbě, realizace stavebních zakázek, obchodní činnosti apod., pokud jde o externí zakázky nebo zakázky takového charakteru).

 

 

provozních střediscích a administrativních budovách, nájemné z administrativních budov, náklady na spoje a výpočetní techniku, cestovné a doprava k režijní činnosti, školení pracovníků vedených v režijních činnostech. Náklady na správní režii se uvádějí v podílu v jakém se rozpouštějí do kalkulací podle rozpouštěcí základny (mechanismu uplatňovaného v předmětné organizaci např. podle přímých nákladů, přímých mezd a podobně).

charakteru).

8.

Úplné vlastní náklady

 

 

A

Hodnota infrastrukturního hmotného majetku 

Podle VÚME součet souborů vztahujících se k dané kalkulaci.

V případě, že provozovatel kalkuluje ceny pro více subjektů, uvádí  hodnotu infrastrukturního majetku jen u součtového formuláře.

B

Pořizovací cena provozního hmotného majetku

 

V případě, že provozovatel kalkuluje ceny pro více subjektů, uvádí  hodnotu provozního majetku jen u součtového formuláře. Hodnota provozního majetku se týká jen takového majetku, který slouží pro činnosti, které se posuzují jako oprávněné náklady zahrnutelné do ceny pro vodné a ceny pro stočné (propočet přes obrat nebo náklady).

C

Počet pracovníků

Uvádí se počet všech pracovníků tedy včetně managementu.

V případě, že provozovatel kalkuluje ceny pro více subjektů, uvádí se tento údaj jen u součtového formuláře. Uvádí se průměrný přepočtený stav pracovníků (včetně managementu) podílejících se na činnostech, které se posuzují jako oprávněné náklady zahrnutelné do ceny pro vodné a ceny pro stočné.

D

Voda pitná fakturovaná

Množství pro kalkulaci ceny pro odběratele.

 

E

- z toho pro domácnosti

 

V případě, že provozovatel kalkuluje ceny pro více subjektů, uvádí se údaj jen u součtového formuláře.

F

Voda odpadní odváděná fakturovaná

Množství pro kalkulaci ceny pro stočné v řádku 13.

Bez vody srážkové fakturované.

G

- z toho pro domácnosti

 

V případě, že provozovatel kalkuluje ceny pro více subjektů, uvádí se údaj jen u součtového formuláře.

H

Voda srážková fakturovaná 

Uvádí se množství fakturované podle smluv s odběrateli neosvobozenými od platby. Množství pro kalkulaci ceny pro stočné v řádku 13.

 

I

Voda odpadní čištěná

Jedná se o množství odpadní vody čištěné podle měření na ČOV, to jest včetně vod srážkových a balastních.

 

J

Pitná a odpadní voda převzatá

Kalkulace pro odpadní vodu převzatou se provádí samostatně.

Kalkulace pro odpadní vodu převzatou se zahrnuje do součtového formuláře nikoliv do řádky F.

K

Pitná a odpadní voda předaná

Kalkulace pro pitnou vodu předanou se provádí samostatně .

Kalkulace pro pitnou vodu předanou se zahrnuje do součtového formuláře nikoliv do řádky D.

9.

Jednotkové náklady

 

 

 


Fakturace, případná zálohová  platba a způsob vyúčtování

Naše společnost využívá několik způsobů vyúčtování a jim odpovídajících typů zálohování. Nastavení v jednotlivých skupinách je zpravidla následující:

 

nejčastější typ odběratele

frekvence fakturace (vyúčtování)

způsob zálohování

měsíční objem fakturace

větší společnosti

měsíčně

bez záloh

100 m3 a více

menší společnosti nebo bytové domy

čtvrtletně

čtvrtletně

50 – 100 m3

rodinné domy nebo malé společnosti

ročně

čtvrtletně

0 – 50 m3

 

 

Jsou využívány dva základní typy daňových dokladů faktur, a to se složenkou (k vyúčtování jsou přiloženy doklady se složenkou pro zálohové platby na následující období) a bez složenky (ve spodní části dokladu je uveden rozpis zálohových plateb na následující období, který obsahuje veškeré údaje nezbytné pro uskutečnění budoucích plateb).

 

Rozsah a podmínky odpovědnosti za vady, způsob a místo jejich uplatnění, včetně nároků vyplývajících z této odpovědnosti (reklamační řád)

 

1.       Odběratel má právo uplatnit vůči dodavateli odpovědnost za vady a reklamaci:

a)       u dodávky vody na jakost dodané vody a na množství dodané vody

b)       u odvádění odpadních vod na odvádění odpadních vod v dohodnutém rozsahu a stanoveným  způsobem a na množství odváděných odpadních vod.

 

Reklamaci uplatňuje odběratel :

a)       písemně na adresu dodavatele uvedenou ve Smlouvě

b)       osobně v sídle dodavatele nebo na příslušném provozním středisku v době vymezených hodin pro veřejnost, zaměstnanec dodavatele pověřený vyřizováním reklamací je povinen sepsat o tomto písemný záznam

c)       telefonicky na tel.: 387 761 911 pouze v případě reklamace jakosti dodávané vody nebo odvádění odpadních vod, kdy může dojít ke škodě na majetku nebo ohrožení zdraví osob, zaměstnanec dodavatele pověřený vyřizováním reklamací je povinen sepsat o tomto písemný záznam

 

Písemná reklamace nebo záznam o reklamaci musí obsahovat:

-          jméno a příjmení odběratele

-          adresu odběratele

-          místo odběru vody nebo vypouštění odpadních vod

-          popis vady nebo reklamace

V případě písemností zaslaných odběratelem na adresu dodavatele, které nebudou obsahovat výše uvedené údaje nezbytné pro řádné uplatnění reklamace, nebudou tyto kvalifikovány jako reklamace a budou dodavatelem řešeny jako stížnosti v souladu s obecně závaznými právními předpisy.

 

2.       V případě, že není možno vyřídit reklamaci ihned na místě jejího podání (osobní návštěva), je dodavatel povinen zajistit její vyřízení a podání písemné zprávy odběrateli o způsobu jejího vyřízení bez zbytečného odkladu na adresu odběratele. Reklamace musí  být  vyřízena  nejpozději  do  30 kalendářních dnů  ode  dne  uplatnění  reklamace, pokud  se dodavatel s odběratelem nedohodli na delší lhůtě.

 

3.       Odběratel je povinen poskytnout dodavateli nezbytnou součinnost při prošetřování a řešení reklamací, zejména je povinen umožnit přístup k vodoměru za účelem jeho kontroly, odečtu stavu nebo jeho výměny v souvislosti s prověřením jeho funkčnosti, zúčastnit se osobně odběru kontrolních vzorků nebo tímto pověřit jinou osobu, umožnit přístup pověřeným zaměstnancům dodavatele do připojené nemovitosti za účelem prověření odvádění odpadních vod a předkládat dodavateli potřebné doklady k prověření správnosti účtovaného množství dodané pitné vody a odvádění odpadních vod.   

 

4.       Jednotlivé reklamace se řídí následujícími ustanoveními:

a)       Zjevná vada jakosti vody (zápach, zákal, barva apod.) musí být reklamována odběratelem nejpozději do 24 hodin od zjištění, ostatní vady jakosti bez zbytečného odkladu po jejich zjištění. Na základě popisu reklamované vady rozhodne pověřený zaměstnanec dodavatele, zda bude proveden kontrolní odběr vzorku vody v dané lokalitě, přičemž při tomto rozhodování vychází z již provedených a vyhodnocených vzorků vody dodávaných stejným vodovodem v dané lokalitě na základě plánu kontroly pitné vody dle zákona č. 258/2000 Sb. v platném znění schváleného orgánem ochrany veřejného zdraví. Odběr kontrolního vzorku zajistí dodavatel nejpozději druhý pracovní den od uplatnění reklamace s tím, že odběr vzorků bude proveden za přítomnosti odběratele nebo jím pověřené osoby na místě odběru vzorku vody pro kontrolu pitné vody stanovených orgánem ochrany veřejného zdraví. Současně dodavatel zajistí provedení rozboru tohoto vzorku v akreditované laboratoři. V případě, že odběratel bude trvat na provedení kontrolního odběru vzorku a následném rozboru, přestože mu byl pověřeným zaměstnancem dodavatele předložen přehled výsledků rozborů vzorků vody v dané lokalitě s tím , že tyto splňovaly hygienické požadavky na pitnou vodu stanovené vyhl. č. 376/2000 Sb. v platném znění nebo povolené orgánem ochrany veřejného zdraví ve smyslu zákona č. 258/2000 Sb. a  reklamace bude po provedení rozboru vzorku kvalifikována jako neoprávněná, uhradí odběratel náklady na provedení odběru a rozboru kontrolního vzorku vody.

b)       Na základě reklamace množství dodané vody, kdy ze strany odběratele není zpochybňována funkčnost vodoměru a správnost měření, zajistí dodavatel ve lhůtě do 5 pracovních dnů od podání reklamace provedení kontrolního odečtu stavu vodoměru, a to za přítomnosti odběratele nebo jím pověřené osoby. Vyhodnocení reklamace bude provedeno bezprostředně po provedení kontrolního opisu stavu vodoměru a porovnání zjištěných údajů s údaji o odběrném místě vedeném dodavatelem.

c)       V případě reklamace množství dodané vody z důvodu pochybnosti o správnosti měření dodané vody vodoměrem, zajistí dodavatel na základě písemné žádosti odběratele ve lhůtě do 30-ti dnů od jejího doručení přezkoušení vodoměru u autorizované zkušebny. Výsledky přezkoušení oznámí  dodavatel neprodleně písemně odběrateli. Náklady spojené s přezkoušením a výměnou vodoměru budou hrazeny podle výsledku přezkoušení vodoměru dle § 17, odst. 4 zákona č. 274/2001 Sb v platném znění.

d)       V případě reklamace odvádění odpadních vod v dohodnutém rozsahu  a stanoveným   způsobem zajistí dodavatel nejpozději druhý pracovní den od uplatnění reklamace její prošetření na místě samém za přítomnosti odběratele nebo jím pověřené osoby. 

e)       V případě reklamace množství odváděných odpadních vod je dodavatel povinen do 15 pracovních dnů   prověřit údaje, na základě kterých bylo množství stanoveno.

f)         Jestliže je s reklamací  spojena  nutnost vrátit vystavenou fakturu, je odběratel povinen tuto fakturu vrátit dodavateli před uplynutím lhůty splatnosti. Dodavatel je pak povinen podle povahy nesprávnosti faktury vyhotovit fakturu novou. Oprávněným vrácením faktury přestává běžet původní lhůta splatnosti.

g)       Vzniknou-li chyby nebo omyly při vyúčtování nesprávným odečtem, početní chybou a podobně, mají odběratel i dodavatel nárok na vyrovnání nesprávně vyúčtovaných částek. Odběratel může uplatnit reklamace do 15 kalendářních dnů ode dne obdržení faktury, v případě neoprávněné reklamace budou náklady vzniklé dodavateli vyúčtovány odběrateli.

 

5.       Nároky vyplývající z odpovědnosti za vady:

a)       V případě dodávky vody, u které bylo na základě reklamace její jakosti prokázáno, že nevyhovuje stanoveným nebo povoleným požadavkům ve smyslu zákona č. 258/2000 Sb. a zároveň na základě této skutečnosti zakázal orgán ochrany veřejného zdraví používání této vody, má odběratel právo na poskytnutí slevy z vodného, přičemž výše této slevy bude stanovena individuálně  s přihlédnutím k závažnosti vady.

b)       V případě oprávněné reklamace množství dodané pitné vody bude postupováno dle § 17 z. č. 274/2001 Sb., v případě reklamace množství odvedené odpadní vody podle § 19 téhož zákona.

c)       V ostatních případech je dodavatel povinen bez zbytečného odkladu na vlastní náklady oprávněnou reklamaci vyřešit,  a to odstraněním závadného stavu.

 

Možnosti přerušení nebo omezení dodávky vody a odvádění odpadních vod, podmínky náhradní dodávky vody a náhradního odvádění odpadních vod a údaje o způsobu informování osob, které tyto služby využívají

Postupy jsou v souladu s § 9 zákona 274/2001 Sb., který v odstavci 5 – 11 říká:

(5) Provozovatel je oprávněn přerušit nebo omezit dodávku vody nebo odvádění odpadních vod bez předchozího upozornění jen v případech živelní pohromy, při havárii vodovodu nebo kanalizace, vodovodní přípojky nebo kanalizační přípojky nebo při možném ohrožení zdraví lidí nebo majetku. Přerušení nebo omezení dodávky vody je provozovatel povinen bezprostředně oznámit územně příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví, vodoprávnímu úřadu, nemocnicím, operačnímu středisku hasičského záchranného sboru kraje a dotčeným obcím. Tato povinnost se nevztahuje na přerušení nebo omezení dodávky vody pouze havárií vodovodní přípojky.

 

(6) Provozovatel je oprávněn přerušit nebo omezit dodávku vody a odvádění odpadních vod do doby, než pomine důvod přerušení nebo omezení: 

a)       při provádění plánovaných oprav, udržovacích a revizních pracích,

b)       nevyhovuje-li zařízení odběratele technickým požadavkům tak, že jakost vody ve vodovodu může ohrozit zdraví a bezpečnost osob a způsobit škodu na majetku,

c)       neumožní-li odběratel provozovateli přístup k vodoměru, přípojce nebo zařízení vnitřního vodovodu nebo kanalizace podle podmínek uvedených ve smlouvě uzavřené podle § 8 odst. 6,

d)       bylo-li zjištěno neoprávněné připojení vodovodní přípojky nebo kanalizační přípojky,

e)       neodstraní-li odběratel závady na vodovodní přípojce nebo kanalizační přípojce nebo na vnitřním vodovodu nebo vnitřní kanalizaci zjištěné provozovatelem ve lhůtě jím stanovené, která nesmí být kratší než 3 dny,

f)         při prokázání neoprávněného odběru vody nebo neoprávněného vypouštění odpadních vod, nebo

g)       v případě prodlení odběratele s placením podle sjednaného způsobu úhrady vodného nebo stočného po dobu delší než 30 dnů.

 

(7) Přerušení nebo omezení dodávky vody nebo odvádění odpadních vod podle odstavce 6 je provozovatel povinen oznámit odběrateli v případě přerušení nebo omezení dodávek vody nebo odvádění odpadních vod: 

a)       podle odstavce 6 písm. b) až g) alespoň 3 dny předem

b)       podle odstavce 6 písm. a) alespoň 15 dnů předem současně s oznámením doby trvání provádění plánovaných oprav, udržovacích nebo revizních prací

 

(8) V případě přerušení nebo omezení dodávky vody nebo odvádění odpadních vod podle odstavce 5 nebo odstavce 6 písm. a) je provozovatel oprávněn stanovit podmínky tohoto přerušení nebo omezení a je povinen zajistit náhradní zásobování pitnou vodou nebo náhradní odvádění odpadních vod v mezích technických možností a místních podmínek.

 

(9) Provozovatel je povinen neprodleně odstranit příčinu přerušení nebo omezení dodávky vody nebo odvádění odpadních vod podle odstavce 5 nebo odstavce 6 písm. a) a bezodkladně obnovit dodávku vody nebo odvádění odpadních vod.

 

(10) V případě, že k přerušení nebo omezení dodávky vody nebo odvádění odpadních vod došlo podle odstavce 6 písm. b) až g), hradí náklady s tím spojené odběratel.

 

(11) Obec může v samostatné působnosti vydat obecně závaznou vyhlášku, kterou upraví způsob náhradního zásobování vodou a náhradního odvádění odpadních vod podle místních podmínek.

 

Případné smluvní pokuty

Definici smluvních pokut obsahují Podmínky pro uzavírání písemných smluv o dodávce vody a odvádění odpadních vod v kapitole V. (Smluvní pokuty):

1.       V případě, že odběratel poruší jednotlivá ustanovení Smlouvy nebo povinnosti určené mu obecně závaznými právními předpisy (zejména: uvedením nesprávných nebo neúplných údajů ve Smlouvě, poškozením měřícího zařízení a jeho plomb, nepřístupností měřícího zařízení a manipulací s ním, neoprávněným odběrem vody a neoprávněným vypouštěním odpadních vod, překročením stanovených limitů znečištění odpadních vod, vypouštěním zakázaných odpadů), je dodavatel oprávněn uplatnit vůči odběrateli smluvní pokutu, čímž není dotčeno právo dodavatele na náhradu vzniklé škody. Výše pokuty, pokud se smluvní strany nedohodnou jinak, je:

a)       rovna výši vzniklé škody, kterou způsobil odběratel dodavateli, pokud je tato vyčíslitelná, minimálně však 5.000,- Kč za každý jednotlivý případ při prvním porušení (při každém dalším porušení téhož ustanovení nebo povinnosti odběratelem se minimální pokuta zvyšuje na pětinásobek pokuty předcházející)

b)       rovna náhradě ztrát při neoprávněném odběru vody nebo neoprávněném vypouštění odpadních vod vypočtené v souladu se zákonem č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích a jeho prováděcími předpisy, vše v platném znění, minimálně však 5.000,-Kč za každý jednotlivý případ při prvním porušení (při každém dalším porušení téhož ustanovení nebo povinnosti odběratelem se minimální pokuta zvyšuje na pětinásobek pokuty předcházející)

c)       5.000,- Kč za každý jednotlivý případ (mimo případy uvedené v bodech a) a b) tohoto odstavce) při prvním porušení (při každém dalším porušení téhož ustanovení nebo povinnosti odběratelem se minimální pokuta zvyšuje na pětinásobek pokuty předcházející)

 

2.      Pokud odběratel poruší závazek ze Smlouvy odebírat vodu, je povinen v případě dvousložkové formy úhrady vodného a stočného zaplatit dodavateli smluvní pokutu ve výši pevné složky vodného a stočného pro dané odběrné místo.

 

3.       Pro případ včasného nezaplacení vodného nebo stočného je odběratel povinen zaplatit dodavateli smluvní pokutu ve výši 0, 05 % z dlužné částky za každý den prodlení.

 

 
Zodpovídá: Ing. Ludvík Musil
Vytvořeno / změněno: 1.2.2007 / 1.2.2007 | Úřední deska od-do: 1.2.2007-20.2.2007

Počet návštěv: 2390
 

Zobrazit vyhledávací formulář »


 

Hlavní nabídka

Přeskočit nabídku
 
Zpět na začátek stránky

Navštivte také

 

Banner ČEZ


IC



e-on


 

Informace v patě

Nyní jste v módu "Bez grafiky". Přepnutím do grafického módu zobrazíte standardní verzi webu.

web & design , redakční systém